Epilog

4. července 2015 v 23:46 | Šanička |  Far Away
Ahojte :)

Na nové kapitole Cesty pracuju, jen jsem teď měla problémy s počítačem, tak to chvilku trvá, prosím o strpení :))

Rozhodla jsem se uzavřít jeden příběh. Asi už tu není moc lidí, kteří blog navštěvovali v jeho začátcích a tudíž nepředpokládám mnoho těch, kteří by si pamatovali naši prvotinu Far Away. Říkám naši, protože jsme se na ní podílely všechny tři :)
Caph s Teddy začaly (10 kapitol), pak Teddy chvilku pokračovala sama (11- půlka 16. kapitoly) a nakonec jsem FA adoptovala já, s rozhodnutím ho za každou cenu dopsat. Nepovedlo se :D Úplně mi nevyhovovalo psaní v ich formě, neměla jsem zrovna nápady a když jsem to teď četla, jsou tam strašné chyby :D Zrovna jsem asi po desáté dočetla Prince dvojí krve a došlo mi, že jsem úplně přestala respektovat děj 6. dílu, kterého se holky držely... A to hned ve své první poloviční kapitole :D

Každopádně jsem ale dokázala vymyslet konec, který vám po skoro šesti letech od jeho napsání předkládám. Vyplnění té mezery se pro mě stalo nesplnitelným úkolem. Ale doufám, že je to pro FA důstojný konec.

Užijte si to. ;)





Uběhlo několik let od toho strašného dne. Ode dne, kdy se Hermiona Grangerová poprvé cítila naprosto šťastná, ale zároveň zažila i tu nejtěžší ztrátu svého dosavadního života.

¤¤¤

Asi třicetiletý muž s rovnými černými vlasy zpoza stromu pozoroval mladou ženu s hřívou kudrnatých hnědých vlasů, která v zahradě protějšího domu držela na klíně dítě a ukazovala mu obrázky v knížce. Mohl slyšet, jak pokaždé zavýsklo, když se obrázek pohnul. Díval se na ně a věděl, že by tu teď neměl být. Věděl, že si tím jen ubližuje, ale nemohl od nich odtrhnout pohled. Na tu dálku nemohl tušit, jak přesně vypadají, ale on to věděl. Chodil sem už tři roky, pokaždé na kratičkou chvíli tři dny v roce. Když měla narozeniny ona nebo její syn a v den, jako byl tento. Na jeho výročí.

I když se na synka smála, měla v očích smutek. Věděl to a rvalo mu srdce, vidět ji takhle, ale bylo to pro její dobro. Když vypil před lety ten lektvar, měl v úmyslu jen zmizet a pracovat v utajení, aby mohl být zase s ní, ale když ji asi po pěti měsících vyhledal, nemohl uvěřit svým očím. Byla těhotná. Rozhodl se počkat. Když poprvé to malé uviděl, bylo mu jasné, že už svůj plán nemůže dovést do konce. Nemůže být znovu s ní. Pořád tu byli lidé, kteří by usilovali o jejich životy, jen aby se dostali k němu. Nehodlal to riskovat.

Byla tak krásná, jak si ji pamatoval. A její syn? Překvapovalo ho, jak rychle roste. Měl světlé vlásky, ale oči čokoládově hnědé jako jeho matka. Nebyl to jen její syn... Byl to i jeho syn.

Naposledy se ohlédl za svou rodinou a životem, po kterém vždy toužil. Potom se otočil a přemístil se zpět do života plného lží, přetvářky a nebezpečí s myšlenkou na den, kdy se konečně bude moci vrátit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama